Některé věci se zdají být nadbytečné a často končí v koši. Ale najednou přijdou dny, kdy je nutně potřebujeme. Máte to podobně?
Nadbytečné teď, nepostradatelné jindy
Jestli to máte také, jako většina z nás, tak se nemusíte stydět za šuplíky plné letáků, časopisů, obalů, či kelímků. Když je ukládáme, myslíme si, že v té chvíli je to velmi důležité a víme přesně, na co to později použijeme.
Jenomže čas běží, věci se všude možně kupí a časem se zapomene, proč tohle všechno skladujeme. A přijde den, kdy všechno nastřádané, a v tuto chvíli zbytečné, letí z okna a my si ťukáme na čelo, proč jsme toho tolik skladovali a nevyužili?
Takto spokojení si prohlédneme prázdné úložné prostory, uvaříme dobrou kávu nebo čaj, usadíme se pohodlně do svého křesla, vyložíme nohy a jsme spokojení sami se sebou. Takhle je to správné, takto to má být.
Tomu se říká prozření
Jenomže, najednou se máte nečekaně stěhovat. Nebo si vzpomenete, že vaše maminka má narozeniny a je nutné jí poslat poštou nebo kurýrem balík, protože se za ní hned nedostanete osobně. A takhle bychom mohli jmenovat další a další situace.
A co mají všechny společné?
Chybí vám například krabice. Ano, přesně ty, které jste měsíce někde kupili. A právě ony by se vám teď ohromně hodily na zabalení dárku či na stěhování nebo jiné záležitosti.
Ale kde jsou?!
No jo, to jsou ty, které jste nedávno vyhodili, protože měsíce zbytečně zabíraly místo. A teď byste za malé, velké i ty nejmenší položili život.
Ten pocit, když papírové krabice, pro vás mají cenu zlata, zažil asi každý z nás a při pomyšlení na tu chvíli vás možná ještě teď mrazí.
Jak krásně by se do nich vše zabalilo, uskladnilo, odeslalo, či bylo vždy po ruce doma i v kanceláři.
V tento okamžik je vše nadbytečné najednou opět užitečné, a hlavně i ty často vzpomínané krabice všeho druhu, tedy i papírové krabice a opět začíná zvyk, kterého se nikdy nezbavíme.
Vždyť, co kdyby?
