Kozy, stejně jako ovce a krávy, patřily do našich domácností od nepaměti. Koza byla často důležitou spoluživitelkou rodiny, říkalo se jí také „kráva chudých“. Za socialismu chov koz u nás takřka ustal. Po roce 1989 ale mnozí zjistili, že koza je schopna nejen dávat užitek ve formě mléka, masa a kůže, ale také pomáhá tam, kde se pase, udržovat přirozený ráz krajiny. Proto v posledních letech chov koz v malém začíná nabývat na síle.